Vejce nese prehistorické břímě pozůstatky z dob dinosaurů docela jistě, v ptáčcích se nese jejich historie, slepička je důkazem v dnešní podobě, na vejce slepička sedne, kohoutka k tomu nepotřebuje, čekají společně, co z toho bude, až žloutek najde bílek, za nedlouho je z toho zárodek, kuřátko milé snad vyroste z tohoto malého dimenze vejce, děkujeme matce přírodě za její prvopočáteční velikonoce, zajíc je narození savce, však nemíchejte vejce s mlékem, nebo započnou střevní potíže přece, matka příroda chtěla dospět převážně savce, nemůžete jíst naráz dvě velmi podobné evoluce i mi pocházíme z malinkatého vejce v matčiným lůně, proto nezapíjejte mlékem vejce, matka příroda matka boží bohyně nejvyšší Gaia ve vědění nese, vše rozumově, že se jí ve tvorbě povedlo vrcholově dovést svůj přírodní um až ke vědomí ke hvězdě přímo pro malinkatého savce, prociťovala už i malé batole v bříšku vědomě, novorozeně již bylo, byla lepší vědomá evoluce, nežli ve vajíčku prehistorických zvířátek, tam si dinosauři na vědomí ještě počkali, probudilo se jejich vědomí, až když byly dokončené líhně, celých stád běhajíc po travině, potřebovali k tomu boha nebes Uanose, trvalo v dění dějství dlouze, aby jim vědomí nezakrnělo hloupě, prastaří stádo vedlo, pár který dospěl ve vědomí silně čili hvězdně. Avšak nespojujme tyto dvě evoluce, i když je to i naše cesta páně, aby matka boží matka přírody zjistila jak na to lépe, aby stoupala ve svém evolučním hvězdném rodokmenně, matka příroda tedy přišla na rychlejší silnější tvorbu hvězd, započalo dění dějství vědomí savce v matčině lůně výrazně dokonalejší už v zárodku po početí a hvězdu měla již o rok dříve silnější, než v předešlých zvířecích souzněních.
Rčení z troj jedinečnosti titánů a z tohoto textu vám vzejde - bez životodárné tekutiny a souznění, nebudete mít narozeniny, zbyly by jen minerály na zvětrání či vlhkost na vypaření k nebi.
Vejce a mléko
