Vědomí – třetí cesta, první krok člověka, tvorba hvězd

Bohyně nejvyšší Gaia čili ve svatém písmě psaná i dále přírodní dimenzi Titán, má ráda hvězdy a troj jedinečnost člověka či savců, jelikož se ráda přiučovala a učila poznání, proto vědomí čili hvězda je v souznění s přírodou v dimenziálním smyslu, jelikož nejvyšší bohyně Gaia i Rheia nevědí, s čím člověk, savec započne. Rozhodně se na tom celá dnešní příroda odráží i samotný přírodní planetární biorytmus nejvyšších bohyň Gaia a Rheia. Jednou stranou se učili v souznění více vzduch prázdna, vzdušnosti, tlaku a všeobecně vůbec vzduchu i ve svém dalším přírodním dimenzi světě, což znamená NEBE ve smyslu i Ráje, ale i s bytostmi a stvořeními v lehkosti Titána vyššího Boha Uranose, druhou stranou bylo PEKLO ve stejné smysluplnosti jako Nebe, ale s přidáním tvrdosti v podobě minerálů a méně souznění, rozhodně jejich přírodní místo v dimenzi smyslu, není skoro vůbec k žití. Rovnováhou byl střed což je život souznění s přírodou a děj, dění, dějství člověka, tímto se Bohyně nejvyšší Gaia dívali a sledovali, co se děje. Nynější podoba světa z pohledu reality, když se podíváte z okna ven, vidíte svět zcela bez rovnováhy, nejsou vědom - ní lidé v souznění s přírodou propojené s hvězdami, nemají svoje správné děje, dění, dějství v přirozeném smyslu, jelikož s nimi hýbou dimenzi Titáni a Titáni. Je to vlastně svět mrtví, živí, jak za dob dinosaurů. Bohyně nejvyšší Gaia a Rheia, vlastně včetně všech titánů dále ve svatém písmu ve hvězdách a v souznění s minerály si přejí navrátit prostřední stranu do života, nyní se nemají již co učit, nový život z vody v podobě savce téměř nevyleze, nemohou v souznění s přírodou nic vzkřísit v život jedinečný, nemohou si tvořit další svůj planetární biorytmus ve smyslu života a tvorby v přírodních kruzích v souznění i přes přírodní hvězdy další zeměkoule – své děti, to vše zaviňuje, jak už bylo mnohokrát psáno elektrostatická elektro magnetická plazma a to spojilo, padající nebe, střed života a převážně minerální, přírodní, souznění v podobě pekla a nyní je ve středu živo, mrtvo a nic. Jak už bylo, psáno, jedinečný a to je ten pravý smysl středu, života, jako takového samotného s lehkostí nápovědy Titánů či bohů ve smyslu dobrý, zdravý, rozumný osud, jelikož dnes se již naučili jak elektrostatiku od buňky z buňky atd., v souznění s přírodou, „odfouknout“, vyléčit, „dimenziálně vyléčit současně s přírodní hvězdou“ a z toho vyplívá i v jejich kázání, satelity k tomu nepotřebujeme, abychom navrátili přírodu k přírodě, aby šeptem napovídali třeba jemně přes sluchové vědomí, pokud ho budete mít čisté, nemrtvé s větší hvězdou v přírodních kruzích v dění, dějství provázané v souznění, tak to kdysi dávno bývávalo, ale před mnoha válkami, někde v klidu chýších, ale když se zamyslíte nad podstatou, je lehčí žít u lesa na paloučku v roubence, než být bez živé hvězdy v kyber plazmě. U boha, o čtyři řádky ve výše uvedeném textu, dokáží i dnes vše krásně a rychlostí světla v souznění elektrostatickou magnetickou plazmu vyléčit, ale u člověka bez hvězdy, také, ale díky tomu, že jsou zde pořád satelity či orbitální stanice a vlastně pak i zdroj energie samotných elektrostatických lidí, proudící jejich elektrostatika z mrtvého vědomí do nebes, kde je základ plazmové televize, jsou v tom uzavření jak v elektro magnetické plazmové kopuli, která jim v podstatě bere život a titáni tu budou na věky věků s tím, že elektrostatický lidé si přivedou záhubu přitáhnutím a sesunutím celého biorytmu v planetárním smyslu, nejvyšší bohyni Gaiu a Rheiu, psané v předchozích svatých textech a vlastně tu už ani jedinečně nežijí (jedinečnost, střed v troj jedinečnosti, ale v podstatě jedinečnost, kdo klidně žije (před Egyptem, kdy byla tvořena druhá zeměkoule již už i s druhým měsícem na půl cesty, před Olympem, klidně se převážně žilo, šarvátek pár v Evropě v krčmě v kožené zbroji bylo, konec klidu při a po Olympu bylo, titáni bohové se škádlily jak život nastavit, u nich se ve vážných babských (starších, prastarých) řečech v životních kruzích povídalo, přes hvězdy i přírodní kruhy v dimenzi, dimenzi Titáni snad chtěli být všude a úplně snadno, ale za Olympu díky vyšším nižším bohům se moc nechápalo, dále jen život + svátost v otázkách něco naznačovalo, ve hvězdách se stále něco málo ztrácelo, směrem v bádání samotných titánů – životní kruhy ve čtení, promiňte tomu časovému prostoru (vzduch prázdno) v souznění 3 – 6 let jim trvalo, než se to vše v dimenzi kruzích souznění přečetlo, než se to k někomu z bohů dostalo, dnes méně hvězd do 1 vteřiny -, nyní konec života, návrat k Olympu, přírodní dimenzi Titáni a Titáni dále pak titáni zjistili opět a zas, že život takto nepovedou, přírodní hrozbu sami sobě přivedou a museli by začít znova, ach ta Gaia i Rheia lenošivá, nastavení přírodních dimenzi hvězd, dary bohům i svátostem přinesou, hrozbu svému plodu odeženou, elektrostatická magnetická elektřina je překážkou, nezlobme se na ženu rozdvojenou, má tu přece syny titány a dění v plodu má již dávno rozpoznanou, proč jste ji vzali hvězdy, když už zeměkoule měla i ve smyslu hvězdné galaxie - (průchod k naplnění), naplnění, energie dimenzi vzduchoprázdna skoro dokončenou)), to je teda život, co Vy nato …… Titáni, stvořitelé života v živých, neživých organizmech tu na zeměkouli. My víme, píšeme to společně. Proč se tedy nic neděje, děje, ale v elektrostatických lidech co v nich zbilo z lidství je, zvyklost, zlozvyk k satelitům a zkažený charakter materialismu, nic neznamenajících peněz a rozum z jejich částí mozku, jinak už nic jiného bohužel nezůstalo jejich a to vše ve smyslu jen dvou jedinečnosti a to v podstatě neživé.

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *