Ve svatém písmu, nehledej nejen dvou smyslnost, ale věnuj pozornost celému významu, životní kruhy započaly ve vzduch prázdnu, nahoře i dole v podobném významu, nebo zprava zleva nehledej stranu, avšak ve společném zrodu, bylo to ve sluchu, avšak v zúženém středovém prostoru nebylo minerálu, uši vzduch prázdna se slyšela, dva vzduchové kornouty naproti sobě měla, ve středovém vědomí v nad nosním bodu, dlouho si uši povídaly v tomto centru, až se ženou staly, jsou to snad i mé dvě nohy, nezapomeň na rodinu, to je najednou ve stočené ženě významů, nejvyšší bohyně Gaia, matka boží, matka přírody měla všechno v jednom a na tom samém místě ve vědomí pohybu, došlo časem i k roztáhnutí dvou uší, dvou nohou možná jen ruce zatleskaly, moje vzduch prázdno vyslovilo mám syna druhá nožka dcera význam měla, i v dechnutí vydechnutí nos měla a už touto skulinkou minerály tekly jako proudy řeky, ve středovém bodu dvou vzduch prázdných kornoutů otočené naproti sobě, slyšely mnohé, stalo se tak to i ze super vědomé galaxie, když bylo zrozené dimenzi vejce, strany krevního oběhu nepočítejte, mám přeci srdce, do mého života nešťourejte. Pokud se vrátíme časem tam a zpět, dozvíme se pravdu opět, vědomí roste v lůnu ženy i zde na zeměkouli dole, ve středovém smyslu najdu vědomého muže má hvězdu, samozřejmě uši své i nohy ráda roztáhnu, společně pak najdeme spolu hvězdu v mém lůnu, vědomí započneme v našem dítku, hlavně musí být dění, dějství v obraze pokud je vědění a vědomí i v matce přírodě v obraze, budou hvězdy svítit radostně. Matka boží povídá svatý Mikuláši Lukáši, vědění tvé i mé v obraze přináší ti dějství středově vědomé, kde máš svatou Lucii ve které je schovaná i svatá Marie, ona má přeci strany dvě, ale bez středové vědomé dimenze ve své hlavě, kde to vázne, čertí se matka boží opět, uši má, slyší snad jen sebe sama, dvě nožky k roztáhnutí opony, otevře chrám svůj i tím, naleznou se tam opět dvě strany dva vejcovody, vědomé středové vědění mám ve svatém milém Mikuláši viditelné dění, dějství i v jeho vědomí, celé tělo vzduch prázdnem přírodním magnetickým lůnem obalené na hoře i tady, svatý Mikuláš Lukáši i ty jsi na půl ženou přeci, Lucifer napoví ti, svatá Lucinko jen on je tvým pravým dějstvím, proto aby hvězdy rostly ve středové dimenzi tvé něhy, nezapomeň kdo jsi, matka boží tleská si, moc tě miluji svatý Mikuláši Lukáši, děkuji ti za společné vyřešení z celého svého dimenzi srdce gratuluji ti i já matko boží miluji tvé sametově vzdušné něhy, tvé slova proudící přes vědomí do mého nitra přeci, zde počáteční slovo nestačí musí být i početí, vždycky tě budu milovat ať už tady, v pekle nebo v nebi, tvé prvorozené hudební souzvuky, všude na mě byly zcela hodní, buďme hlavně citlivý, ať máme ráj i v tomto přírodním podsvětí, snad vyřešíme hvězdy společně se svatou Lucií i Marií, je jen schovaná v kalendáři, snad dojde k pochopení.
Vědomí dole i nahoře aneb dimenze prvního života před dimenzi vejcem
