Celým rokem vzduch prázdnem doprovázen jako každý den nejen šestým prosincem, je matkou přírodou nadšený, je svatý Mikuláš obdarovaný holý, hůl svatého Mikuláše je ve znaku kamene na vrchu hole je viděn i krátkým pohledem, je i pohanem, nepropadni peklem, nesetkej se s čertem i svatého Mikuláše lechtají nehtem i šimrají ho rohem svým přírodním narostlým kruhem do špice tvarovaným, ale pohanskými stvořeními je svatý Mikuláš milovaný, nuže staň se i šlechtitelem minerálním, ale nehrávej s čertem karty, obaluje se příliš souzněním ač stává se stále čestným, ale nevěnuje se pak lidem hříšným. Svatý Mikuláš je i andělským blahem v souznění s bohem nebeským s životním kruhem Uran-osovým s ježíškem v srdci hřejivým, nezůstaňme jen v panenské bláně matky boží v nebi, tlačíme hůl k zemi a níže i do podzemí, máme matku boží, ona má vědomé hvězdy přírodní také v srdci na rozdělení duší přeci, vede svatého arch Mikuláše Anubise cestou střední, aby společně započali kázání o nebi, pekle či o přírodním podsvětí, blouděním v podsvětí není neštěstí, dříve byly hvězdy silnější a ti lidé co o ně přišli díky matce boží, vzhledem k tomu že neměli citové dění, dějství delší, nebyli ani starostlivější o své rodiny a třeba jen dlouze seděli, dostalo se i potrestání na faraony bledý a skončili u váhy citů čili u váhy neřesti a cnosti, nikoli u váhy bohatství materiální, aby nestrašili ostatní lidi zářící láskyplným štěstím, Set navrací zesnulé do podoby živoucí, je to dimenzi přírodní Titán matce přírody podobný je to i vyšší bůh ve smysluplnosti života a smrti, přebírá si jeho podobu matka boží v rozčílenosti, ona věří cestám životním kruhovým v dějově přírodně hvězdným především, aby měla stále lásky plné ruce tvořením, je okouzlena přírodním souzněním, ráda by hvězdičky opět věnovala zesnulým v novém narození, aby jen ve hvězdách nebyli lidé stále schovaní, i když si tam pravdivé příběhy povídají, je potřeba rozšiřovat a prodlužovat rodokmeny, aby matka boží měla dějové cesty ke všem svým plodům ke svým třem zeměkoulím, ráda vše spojuje ve smyslu živým i citovým v různorodou časovou odstupnou evolucí, nebojte se přírody, matka boží i přírody dokáže i jakékoli zvíře zastavit, sama sebe jako dítě hledalo se v narození, životní probuzení miliardu let, v moři pak miliony let, časově se láskyplné hledání zkracovalo v evoluci páření v dění, dějství hlavní přírodní smysluplnosti už jen na pár chvil, matka přírody hledala nejkratší cestu ke tvorbě oboustranné hvězdy přeci, i když za titánské první války sladkovodní žravou rozmanitost živou v moři, potrestala matka boží, matka přírody se svým synem Kronosem menší planetkou solí, nemohli se dívat jak to menší zvířátka žraní bolí, po potrestání na povrchu hladiny vše leželo břichem v otočení, všichni titáni velmi plakali co to vůbec způsobili, pomohl jim Megalodon žraví, během roku všechno snědl s chutí i ty velké hromady a kusy, uhynul pak, že neměl co jísti, zbavili ho pak trápení matka přírody, narážela s ním do skály, již nedopustíme, aby došlo opět k tomuto ději a mít oči hvězdy opět v pláči. Dnešní dobou přírodní podsvětí již nemá své přírodní portály, hvězdný ráj již není v síle čistého vědomí, proto se stal dírou červí, která nemá žádné přírodně kruhové dění, je tam prázdnota až k zapomnění, v pekle běhají postavičky z elektrostatické elektřiny, nevině doplňovány minerály, přírodní podsvětí řeší naplnění hvězd, tak jako Anubis s titánskou porotou mezi zdmi pyramid, jelikož titáni měly hvězdy příliš rádi nebyly jich miliardy, proto ten kdo je ztratil, tak ho kárali a pokud bohatstvím týral lidi či sám díky materialismu sám o hvězdy přišel a vlastnil víc než sám unes, musel na váze vše vyvážit a do země vše vnést, pokud neprošel skončil v pekelné černé díře, jako měly Sparťané pro potrestání návštěvy bídné, v očích k druhým tvářily se závistivě. V evoluci dění, dějství tuto mytologickou přírodní tří světovou dimenzi titáni ukončili, nechávali lidi následně pak přirozeně odejíti, již hvězd bylo dosti i radosti, nežli v prehistorii, titáni vše viděli v rovnovážnosti, kopali se pro zesnulé už jen hroby i pro budoucí časy, když odešli do svých hvězd pro pokračování v rodokmenu svých rodin přec, dnes není hvězd vůbec, přitom jsou to přírodní pilíře vědomého dimenze vejce v životních kruzích v kvantové elipse, nyní ve skresleném roce 2016 navrací bohyně nejvyšší matka přírody zpět do přírody světy tři mytologické, které kdysi dávno před mnoha časy byly zcela realistické pro nastolení rovnováhy přírodně logické. Virtuální světy jsou lidem v dnešní době velmi nebezpečné, koukají na filmy na zcela nerealistické, možná trochu doprovodné, ale měly by se věnovat mytologii zcela realisticky a přírodně, bez mobilu v ruce, jinak se stanou součástí futuristických her.
Svatý Mikuláš, jeho hůl, peklo a podsvětí
