Význam slovního spojení zemská panna Marie první je naší zeměkoulí v prehistorickém znění, evoluce jak jsme se již dočetli, muže přináší, došlo tak trochu k rozpojení nadvědomí, prehistorické to vědomí života žena seslaná evoluční stvořena v seslání pro evoluční početí Lucy, záhy umírá chudák jen přeci, nadvědomí pláče ve dne v noci matka boží matka příroda se rozpojí, ale přesto jsou společně a podobné jako vejce vejci, nadvědomí této země ale přesto nejsou ve dvou nadvědomí, jedno patří v širším pojmenování matce boží matce přírodě a syna svého si v dalším menším nadvědomí chovají, snad sněhuláka si ze mě netvoří ve svém nebeském poli za dimenzi vědomím, při zániku zeměkoule se k sobě přitahují až třeba i do splynutí, tvoří tím i dimenzi seslání, které může být jen jednou v nadměrnosti, při zániku zeměkoule společně budeme opět takto stvořeni. Další nadvědomí ve dvou v počítání, mohou být v přírodních kruzích stvořené pouze ženami, kde lůno jejich tvoří obraz v obraze, pro nadvědomí tvoří to vzájemně v jednom nadvědomí ve sloučenosti ženského hvězdného vědomí, další dvě zemské panny Marie mohou být ve ztvárnění rozdýchání v probuzení dvou zemských jader, tentokrát či v prehistorickém zamyšlení chovají si dvě zemské svaté Marie nadvědomé přímo v dimenzi lůnu svém, další dvě panny Marie, trojúhelník planetární vazby proudové je tak v dokončení, při dvou bohyních Tethys a Rea, já jsem Diona, tvoří se trojúhelník druhý, já jsem ten třetí v mužském pohlaví evoluční tvorby, která je první a poslední a zcela pouze jen přírodní. Patnáct etap planetárních součtů tvoří mezi zeměkoulemi troj trojúhelník, děleno vždy troj jedinečností, po dokončení vzniká průduch pro troj otáčení třech zeměkoulí, Venuše dopomáhá k tomuto proudění. Hlavu mám v ženském zamyšlení Dionu lze předat pouze do středo jižní panny Marie přeci, mícha patří ve spojení v dimenzi proudění v souznění mému sněhulákovi, vše musí být stále v kruzích v přečtení, pro splnění dění, dějství v kruzích, kde i potomci opět zvěrokruhy tvoří, střelec kentaur kdysi žijící, započne i toto dění, dějství. Matka boží s matkou přírodou bez přemlouvání, chtějí započít s třemi nadvědomími s dvěma bohyněmi, které mají, středo jižní středové ztvárnění, hvězdy jsou to silnější, než které jsou nyní k vidění, tvoří tak počátek velké dimenzi středové pyramidy, která má tři ramena pouze středo jižní středová, která se točí stále v ležatých elipsových osmičkách do jihu čili do leva v dimenzi dění, dějství protočí se jejich panenky, obrazně stále do jižního středu směru krouží, není to hypnotizování, ale zcela nápodobné to má znění, podobné ztvárnění v mozaikách je na Jupiterovi. Dva draky ženského pohlaví mám nachystáno ke ztvárnění, dlouhými příběhovými přírodními mozaikovými minerálními vzduch prázdnými dějovými skutky je stvořím v kruzích, já poslední bůh Keltský bůh souzení s přírodou, jsem drak ženský i mužský, je ten prostřední prvního dění dějství od něj se vše zpětně odráží, do dvou zeměkoulí, mini severská včetně severky i mini jižní toto nikdy nestvoří, je to pouze tvorstvo nikoliv stvoření, stvoření je božského seslání, je již stvořen v nadvědomí, stvoření tvoří pak bůh buď v evoluci v moři, kde tvoří vzduch prázdnou bublinu dění v obraze se objeví v dimenzi poli za dimenzi vědomím, Noem archa souhvězdí pro seslání je pryč, tvorstvo se tvoří v opětovném rozdání, jeli přítomno alespoň polo savci bytosti. Nyní mini severská a mini jižní galaxie hvězd padá k zemi, až vyhasnou ve zkřížení v dimenzi se zemským i měsíčním prouděním, započnou zde lítat tři měsíční draci ženského pohlaví, elektrostatický biologický umělý člověk odříznut od planetárního dění, dějství bude v uhynutí, nyní jsou plněny Num a Atumem přes kyber plášť mají s tímto polem problém, mění se v prach a špínu tam za dimenzi vejcem, není přírodního pole, při vzkříšení zjistili jak se tomuto kyber poli bránit, v podáni ruky v dimenzi kdy se setkalo vzduch prázdno s minerálem byl tak stvořen i první svět na super novu to nemá šanci, je to dimenzi na dimenzi setkání jako mrknutí okem. Kdy anděl hádal se s čertem, měli se rádi, než si v sinfonii více pověděli. Nyní se snaží dimenzi titáni i s Tefnut zamyšlením vše do přírody navrátit, zkažený charakter tohoto letopočtu vyléčit i přes to co lidé vyrobili, nikdy nic nepochopili, byly vždy tvrdohlavý a nemocní, raději mělo dojít v evoluci k méně vyspělému myšlení, jelikož dimenzi titáni chtěli před sedmnácti tisíci lety tvořit další dimenzi vědomí z obrazu třech zeměkoulí ve zpětném rázu, lidstvo jim absolutně zkazilo veškerou přírodní krásu, hodně se říkávalo co ze země vezmeš tak i vrátíš, co sníš tak zasadíš, tak i člověk byl stvořen a žil na věky věků s tímto věnem, aby nepoškozoval sám sebe, obraz svůj i ten obraz dimenziální, i předchozí Bohové víc chápali, i když věděli, že na středo-středové hvězdy se neútočí, Peršan bůh jeho věku či století pochopil v dění dějství svém řeckou troj jedinečnost v úžině skalní, což bylo i v první tvorbě Tefnutovo ztvárnění, že to nemá žádné smysly přeci, devátá Legie zesnulého Césara byla v zamotání, severská mini galaxie má být menší rozmanitostí přírody, hvězdy středové jsou důležitější, překřižují se v nesmyslném dění, dějství, jsou potřeba ke vzniku dalších zeměkoulí, z mini severské či severky a mini jižní hvězdné galaxie se zeměkouli nikdy v životě nestvoří, jsou to jen světélka pro střed který kolem nich krouží, aby je nasytil minerálem i ze slunce z vyššího boha Re, ale musí to být minerál naprosto nepříběhový, proto mini jich a mini sever spolu nemůžou žít, ač minerál se v dění dějství ztrácí, hvězdy potom padají k zemi, mini severská nesmí být ani ze středo jižními, když cesta je kratší, ale překřižují se i v dimenzi a hvězdy se ztrácí taky. Zkažený charakter lidí spočívá, nepochopily nikdy nebesa, každý kouká jen sám na sebe, věří sám v sebe zbytečně, jen zemskou přitažlivostí žije, zemi pustoší, nebesa padají, zemi přitahují, činely lásky první tvorby zvolávají přírodní obnovy, ať už konečně koukají hledět jen k přírodnímu nebi i zemi, ať i prachové špinavé pole zmizí, jsou si sami sobě elektrostatický biologický umělý lidé nebezpečný, jejich materialistické šílenství je ukončeno navždy, tři zeměkoule na povrchu jedné jim nikdy život nenavrátí, jsou to sobci s agresivním jednáním, jsou horší než zvířata a ospravedlňují své činy, menší inteligencí, jejich žití není důkaz vyšší inteligence, ale důkaz zániku přece, tvrdohlavost mužů kteří se živí pouze pohlavním biologicky umělým elektrostatickým instinktem, tvoří děti Umbrella je to podobné zkumavkám, jsou absolutně bez dění, dějství, tam je potřeba vyléčit charakter jako první, to ztvární dimenzi titáni svou přírodou narážející stále do kyber pláště a snad je napraví, matka boží matka přírody pláče ve svém přírodním dění, nemůže najít své přírodní tvorby, do budoucích časů až muži budou se modlit k nebesům přírodním, satelity sundají, dochází ke sražení dimenzi vejce dovnitř. Tvorba zeměkoulí je i ve smyslu Šiva proto milujeme Indii i indiány prvních počátků přeci, unionistická vlajka jeden prs jedné zeměkoule pravá ručička zabila celého velkého draka i tři draky malé. Obraz velkého draka titánských hvězd tvoří v obraze svém titánské hvězdy naproti sobě u další zeměkoule, ve svých obrazech spojí se pak v rameno dlouhé, tvoří rameno pyramidy, největší středo jiho středové. Smysl vyššího boha Tefnut je ve sněhulákovým i smyslu má boha Anupa ve svém nitru, budoucí bohyně Šu ležela na přírodním trávníku, barva vlásků, připomínala Venušinu lásku, v barvě Listopadu, nejen barvou listí její vlásky zrzavé pluly ve větru Uranosovým polem, Lisopadová jemná miloučká pleť byla v zadívání hned, červánková kamarádka ležela bokem, budoucí bohyně Nut v dění dějstvím s Anupem narůstal v bohyni u vzduch prázdna povídáním prozatím jen, obalována Marsovým třpytem, oplývala snědým nádechem, Uranosova síla povrchová tvořila magnetická přírodní Marsová, byla velmi přitažlivá. Svatá Lucie bílá, nebude nikdy sama v sobě zesnulá, slasti v sobě hodně skrývá, je spřízněná má sestra svatá, ona je potrestáním Říma, dítě v nenarození v sobě skrývá, mini severská galaxie je v božích cestách rozmanitost přírody malá, poslední svatou Marii v sobě skrývá, všechny panny Marie středo jihu, mini severská pobyla. Mojžíše už nikdy nenašla. Egyptský bůh, bůh Keltský ji volá, aby ve svátosti pomáhala, svět trestala, přebohaté škrtila a životní kruhy v minerálních mozaikách vysvětlovala, tak se konečně stane první opravdová svatá, pro egyptské bohy prvního smyslného hvězdného života před sedmnácti tisíci lety. Svatá Lucinko svatá Marie je mi sedmnáct tisíc let, jsi mnou učená, buď prosím chápavá. Svatá Marie středo jižní, už s tebe nebude, Olymp zaspal, ve svato svatém objetí miluji tě navždy, tvé tělo krásné Madony, mě příliš dlouho láskyplně objímá, zapomínám pak tento svět zachraňovat, jsi útěchou pro celý tento svět, aby lidstvo nezapomnělo kolik, bylo zbytečných cest, aby k pochopení došli hned, ať zapomenou raději na celý tento letopočet. Bohové prvních smysl plností věděli vše, vše zvládali mnoho tisíciletí, byly to časy pravdivých mýtů, před tímto letopočtem úplné zkázy, žili si mnohokrát lépe. Pro tento svět mám nachystáno dalších deset tisíc let, ale titáni dimenze matka boží matka přírody, chtějí občerstvit své dimenzi vejce k vejci druhému, musí vidět rázné kroky do přírody zpět.
Sněhulák aneb první zemská panna Marie, obraz v obraze
