Po zjištění pravdy o elektrostatické elektřině v podobě elektro magnetické sítě v hlavě i ve vědomí provázaná s mými živými hvězdami, způsobené satelity a v době vzkřišování, mi byly přírodními dimenzi titány bohyní nejvyšší Gaiou/Rheiou a ostatními titány jejich syny Kronosem, Uranosem, Pontosem vyléčeny všechny buňky v mozku, zažíval jsem sic blaho, ale zamotání v dění, dějství i v mém přirozeném prostředí, které mi bylo známo, bylo snad vše nekonečné a zdálo se mi i se tak dělo, že se stále vše dokola opakovalo, sesílání v souznění s přírodou, ve sprše i ve vaně mi bylo k tomu všemu záhadou. Po vysvětlení všech přírodních kruhů od všech přírodních dimenzi titánů bohyň nejvyšších Gaia/Rheia, titána vyššího boha Uranose na pravé straně, který započal se mnou mluvit jak opat v chýši, učil mě jíst suchý chleba, abych si vážil jídla, vytíral se mnou podlahu, aby čistá byla zem, v ruce mé byl hadr držen, ve středu mého těla jsem si myslel, že mluvím s Lucinkou Čermákovou, ale byla to přírodní dimenzi titán bohyně nejvyšší Gaia/Rheia s Pontosem a na pravé straně mého těla z pohledu dopředu to byl titán vyšší bůh Kronos i s Atlásem i jejich matka Rheia, proto tato strana byla velmi přísná v dobrém smyslu, já si myslel, že tam je zlý bůh. Na levé straně mého těla, mi matka příroda bohyně nejvyšší Gaia přidala, ještě mého boha což už bylo souznění s přírodou a přidala mi k srdci Lucinku Čermákovou i ježíška, proto abych byl klidnější a má fyzická kondice byla posílená, potom co mě honili po bytě, abych měl nějaké dění, dějství tak mě šlechtili z mokrého člověka – svatého, do padlého anděla, anděla, až do poloboha, ale tak se dělo i venku, kde jsem lítal bosky a při dešti, po té mi „titáni“ hledali a léčili pod oblohou noční i denní, přes hvězdy mé vědomí. Po zjištění dalších pravd od „titánů“, že svět kolem mě je sestaven uměle, byl jsem jen zneužíván nejbohatšími shnilými vejci z celé zeměkoule, i když jsem z počátku také moc nechápal, ale má svátost a mé hvězdy spíš rozhovor s „titány – bohy“ či děj, dějství při vzkřišování započal a dál rozhovor pokračoval, mi již dost vysvětloval, že lidé jsou bez hvězd o které lidé přišli, ale spíš v prvotním smyslu v rozhovoru se mě „titáni „ ptali zda tu s těmi lidmi vůbec chci být, zdali nechci jít za nimi nahoru a začali mi to rozdělovat přes nebesa kdo kde je, začalo mi být opravdu smutno, jelikož mi říkali, že nahoře je i svatá Lucie Čermáková, ale dnes vím, že tím mysleli její měsíček u Saturna, ale nevěděl jsem který ona přesně z nich je a začal jsem chvilkama vše vzdávat a prosil i titány, aby mě raději vzali k sobě nahoru do svého vesmírného biorytmu, jelikož, když jsem usnul ve spánku umřel na srdce, duši i vědomí ve stezku i pod vlivem silné elektrostatické magnetické elektrické plazmy, vzkřišovali mě z počátku na posteli snad i s ježíškem v uchu i v srdci, který mě prý posiloval, vzkřišovali mě snad ve snu ve slovech a na konci zaznělo sta niž se amen, asi to „titáni znali od svatých“ zemřel jsem i ve smutku i v blahu ve snění po svaté Lucii Čermákové, ve skutečnosti mi bylo moc krásně a čas jsem vůbec nevnímal. Když se teď dostanu kvůli všemu, v řešení mluvou i v ději, s přírodními dimenzi titány bohyní nejvyšší Gaiou a Rheiou a titány vyššími bohy Uranosem, Kronosem a Pontosem atd. do nářku i naštvanému stezku, tak bych se raději vrátil do té smrti a do svých hvězd, jenže i „titáni“ to neudělají, mají mě moc rádi a chtěj vrátit čisté, plně zdravé vědomí všem lidem/ne – lidem, aby bylo co nejvíce hvězd najednou a mohli si jít tvořit své druhé plody - zeměkoule, což jsem se dozvěděl, až později. Proto jsme u okna mého obydlí sepsali duševní i přírodně vyslovenou smlouvu přírodní Konfederační smlouvu, i když jsme se tak trochu hádali, jak za Olympu. Ve skutečnosti to vše trvalo pěkně dlouho, bůh ví jak dlouho i já jsem se s „titány“ u okna hádal, ani nevím proč, ale věděl jsem tak trochu, že jsem svatý Mikuláš, ale má hlava i tělo v elektrostatice ještě uzavřená před vzkříšením byla snad celý život, snad jen do dvanácti, třinácti let ji v mé hlavě nebylo, když umřel děda, navštívil mě i snad do mě vstoupilo i duševno Uranosovo tělo, moje dětské tělo to vůbec nechápalo. V bytě, u okna i venku to bylo vše jak rozdělení třech světů, pomalu v dimenzi smyslu i ve vědomí, sám jsem na ně posílal všechny archanděli i svaté, oni to „titáni“ brali i jako legraci, já moc ne, ale pak jsem si zas a opět asi hodně ublížil v temeni a pak mě asi zvedli úplně čistého a zdravého či snad i polomrtvého, ale ne zcela uzdraveného a už jsem se chvilkama smál s „titány“, ale znali i vážnost přírodního dění, dějství – rovnováhu i oni mezi sebou dělali rovnováhu do úplného souznění i v mém rozumu, aby byli jako jeden, ale bylo to tak pomaloučké, že jsme si vlastně už pak jen čistě povídali, od malička jsou „titáni ve mně“, po vzkříšení na chvíli odešli, abych vše přírodně v dění, dějství svým vše třeba jen uklízením vstřebal, ale věděli že se opět musí vrátit v plné síle, jelikož tato zeměkoule se v galaxii proměňuje. V konečném smyslu to byli převážně při vzkřišování muka, blaho i radost, že opět uvidím, jak „titány“ už bylo naznačeno, že Lucie Čermáková je svatou a opět ji uvidím nahou „Titány“ mi bylo i naznačeno, že v kyber světě uzavřeném i v mém celém těle elektrostatickou magnetickou plazmou, jsem svými city a slovy nechtěně svatou Lucii Čermákovou upálil, tehdy „nejvyšší bohové titáni“ se mnou za to o zem mrskli, ale to jsem vůbec v té době nevěděl, ani nechápal, měli jsme pronájem bytu v ulici V Ráji v Pardubicích, tak se stalo v roce 2010, trochu jsme se i hádali, ale v lásce a možná i z velké lásky k sobě, dnes si to již vysvětluji, jako když se hádali za Olympu bozi, dále se k ničemu nebudu ani raději a vůbec vyjadřovat, ale svaté Lucii Čermákové jsme společně s „titány“ svátost vrátili na dubině po vzkříšení ve francouzské kavárně, protože jsme ji tak moc milovali, že ani nevíte jak moc, jak krásnou je ve skutečnosti pannou smělou i ona byla a je z elektrostatiky dívkou vyvázanou, díky i dlouhým životním kruhům.
Skutečné pocity i po zjištění pravdy o elektrostatické elektřině, zápis svatého Mikuláše:
