Všichni jsou děti v jedinečnosti dění, dějství je zachování přírody i vědomí, k duši v srdci k minerálnímu slunci vzhlížím přeci, v přírodě se musí stále něco díti, matka boží musí žíti, bez přírodního dění, dějství není skutečné přírody, započne ji dějstvím hledati, svůj plod zeměkouli v početí bude obnovovati. Dvě děti matky boží první dívky panny, staly se z nich již dvě vyvřeliny, ztratili jemné hvězdy dění, dějství přírody, matka svatá Marie tam v dáli již nemá ani hvězdnou menstruaci, nedokáže díky tomu učinit početí v naplnění ve vzduch prázdnu, učinit tak zrození nového plodu i svého nového biorytmu, ve svém troj dějství již troj násobnou svatou Marii asi nebudu. Opětovné zrození spočívá ve hvězdném proudění s přírodními kruhy dění, dva plody matky přírody bohyně nejvyšší Gaii již zhynuly, hvězdy totiž k přírodnímu vědomému žití potřebují, pokud na místo správného zachtění hvězdy nedoletí, ve vzduchu prázdnu se hvězdy potomkově ve vědomí savci neprobudí, nedojde k naplnění k životnímu osudovému jedinečnému probuzení ztracených dvou zeměkoulí. K této tragédii, kdy matka přišla o své dva plody, došlo v situaci, kdy všechny stvořené hvězdy v evoluci, musela přesunout do prvního dění, dějství k této poslední zeměkouli, aby nahradila či posilnila poslední zdejší hvězdy, které vraždí satelity. Máme tři hlavní hvězdy dění dějství po stvoření života v dimenzi vejci a to ve slunci, v jádru v zemi a ve hvězdě vědomého dění v savci či v evolučních hvězdách tvorbách živočišného dějství, které vymizelo již před sto lety, proto nyní započala doba, prehistorická doba nikoli doba moderna, lépe řečeno je to zkázy doba. Matka příroda poslední hvězdy přizpůsobila se satelity zatím k žití, aby bylo zajištěno dočasné přežití, hvězdy v přírodních kruzích kojí naplněním z odešlých dvou zeměkoulí, z kterých se staly vyvřeliny, kdysi dávno před mnoha a mnoha lety. V dobách kdy nebyly ještě žádné časy, matka boží matka příroda si vše měřila chronologicky ve svém vědění v přírodních kruzích, věděla vždy dopředu o svých přírodních koncích i počátcích v nekonečné mysli v ženských smyslech, ženské vzduch prázdno najde naplnění ve svých obnovách, vždy a stále dokola ve svém rozumu v nekonečném pohledu znova opět s životem započnu.
Přírodní základní životní vědomí
