Otočená stránka ve svátečném čtení nejen v mozaikovém dění, bylo kdysi dávno láskyplné čtyř dějství v něm došlo ke zmatení, matka boží činí nápravu s matkou přírodou, tak to trochu pletu, smějí se i její titáni syni, zatím není mezi nimi žádné přírodní války, není třeba planetární obnovy, hvězdné trojúhelníky stále přeskakují, v Egyptu měl přeci ženu bůh Anup veliký jako první, boha Hádese předběhl bůh Zeus, klečel v lásce u nohou bohyně Héry již, až bohyni dceru svou Persefonu překrásnou věnovali mu v zaslíbení, aby se na ně nezlobil přeci, polo titána Neptuna vynechala matka příroda s matkou boží, ale tvořila své ztvárnění, ponechala Neptunu i společně s přírodním podsvětím s jejím vzduch prázdnem vodní stvůry tvořila v přírodním kruhu v dění, dějství si vše navzájem propůjčila, vodním podsvětím i začala zemské podsvětí pak ve vědění tím posílila tak ona si myslela, aby lidi zastrašovala a hvězdy si ohlídala. Nyní je čtyř dějství, ach matko boží, přírodní pravidla jsou jen již v v rodinném dění, kde je krb a uhlí z něj voní. Je to jeden muž a tři ženy v obležení svaté Marie na něj jen koukají, ať raději satelity sundají, říkají si Titáni v Anupovi, dokud portál svítí svatozáří, osmy četná titánská porota v lidech ztvárněná v různých planetárních trojúhelnících už není mezi námi, aby opět tři zeměkoule v počátečním čtyř - dějství vedli ke stvoření třech zeměkoulí, k uzdravení vědomí k oživení i zde na zeměkouli poslední, vědomí jsou tu umrtvené v přírodních kruzích nejsou hvězdy, je jich tu víc než dost, aby dosáhli své svobodné jedinečnosti, zplodili jsme přes ně cestu ke třem zeměkoulím, než bylo v dobách dřívějších, stačí naposled nadýchnout elektrostatické signály, vydechnout už jen přírodní souznění k celkovému dimenzi vědomému oživení, přes noc síla přírody pralesy i stvoří, až taková síla je elektro – plazmy která ubírá přírodního zdravý, matka boží je prohlašuje za průmysl těžební v dimenzi rozměrech minerály mi těží mé nejdražší souznění, mé hvězdné tužky ztratili naplnění, nezapíši svatého písma již, přes den i noc nestvořím nic říká matka boží, trvá mi mé dějství pro záchranu mého přírodního vědomí, mé planetární kruhy v otočeném smyslu mi pomalinku nerůstají za dimenzi vejcem stále přírodní kruhy propojuji, abych stvořila Olymp, ale jsou stále poškozovány, nelze to slepit, membránu svou černou panenskou blánu hvězdou neprotrhnu, vyšší bůh Atom je velmi slabý, lidé kolem boha Anupa si stále elektrostaticky vše poškozují, bohužel i v atmosféře vše elektrostaticky svítí v obraze země je to elektrostatický červ který mi mou Olympskou planetku má stále v okousání, dochází ke sraženi v dimenzi vejci, uprostřed tam i tady je bůh Anup svatý Mikuláš s matkou boží, zemřeli dojde k velkému třesku v olympské kouli za dimenzi vejcem tam i tady na zeměkouli, spadne i měsíc, hvězda zhasne je ve středu planetárního Olympu, dojde-li ke vzkříšení jeho vzrůstajícím věkem, zachvěje se tělo svatého Mikuláše středem bude opět vědomě snesen, přírodní kruhy v dění, dějství budou smazány opačným perem, dimezi proměny, nyní za dimenzi vejcem děje se, dole na zemi stalo se, škoda jen bohyně Héry svaté Marie Lucie poslední, nosí brýle v devíti dioptriích elektrostatika ji žere vědomí postraní, chuděrky její oči matky boží jsou i v pláči, má ho ale od narození přírodní, ostatní vrstevníci mají úplně špatné hvězdné trojúhelníky, přírodní kruhy si elektrostatikou vykousali, muže jej už vůbec neměli od mého narození, nepřetržité dění, dějství s ženou je příliš složitý, elektrostatická Umbrela je za každým oknem v očích i materiálem, stačí zrnko signální propojí jich hned biliony a je opět konec dění, dějství v přírodním souznění, natož, aby bylo stvořeno středové planetární hvězdy. Svatá Marie Lucie bohyně Héro Čermáková měsícem červeným pokřtěná, každým satelitem vynesen elektrostatickými lidmi vzhůru, rostou ti dioptrie ve tvém vědomí v každém rohu, ať bohyně nejvyšší v tobě Hekaté probudí, sněz děti zplozené v nepočestném zplození, nejen matkám dávej všem do lůna i bříška kamení, bylo ve starých dobách podlíško v zamyšlení u matky boží, Kéry ať mrtvé zombie ohlodávají, přidej se k ním až všemu porozumíš.
Olymp, mytologie předchází Antice – před starověký Egypt, bohyně Héra
