Jak už to bývá, vše má svůj čas, čas je i symbolem vepsán ve jméně vyššího boha Chronos, je to i měřitelná součást nějakého přírodního dění, dějství v Chaosu, v různých smyslech např. zrozen ve svátost, přes přírodní hvězdu, návazně na přírodní kruh planet i těla jednotlivce či živého organizmu tam a zpět atd., je to děj, dějství v čase měřeném od dění z plodu matky, ženy např. savec přírody směrem od přírodního dějství i dění od zdola od vědomí savce směrem nahoru k její zakončené dimenzi galaxii utěšené mysli, utěšeného vyvrcholení, přes všechny možné životní kruhy planetárního biorytmu jejího těla, přes skladbu těles či souhvězdí a přes nekonečnou duši vzduch prázdna v nekonečném životním kruhu která vše rozpohybuje do dění, myšleno i dimenzi životní kruhy směrem nahoru v citech, pocitech i nadšení v podobě různých přírodních úkazů v podobě mlhovin, krátkodobých hvězd jako impulz v lidském mozku atd. a to až k samotné utěšené mysli i k utěšenému vyvrcholení samotných přírodních dimenzi titánů nejvyšších bohyň Gaia a Rheia, ve zpětné vazbě v časově vyměřených přírodních kruhů v souznění samozřejmě vše prochází i přes její syny Titány vyšší bohy Pontose, Uranose, Kronose jejich planetární přírodní kruhy, či tehdejší zesnulý menší bohy či stvoření již jen v podobě životních kruhů v tělesech a to vše je v časovém čtení samotného souznění v narůstání navršování minerálů směrem dolů i na horu z bodu od slunce tam a dimenzi středu zpět na horu stočená žena směrem z druhé strany k Saturnu i Jupiteru přes Uran, Neptun Pluto, v dimenzi přírodních kruzích se měří čas skrz na skrz dění, kde proudí minerál do skladby a vzduch prázdno duše Gaia to vše chladí, oživuje k pohybu, vše používá v zápisu a ke čtení přírody. V tomto smyslu nelze satelitem elektrostatickou elektřinou přírodu ovládnout, jelikož již teď ji zabíjí, vysušují a pálí do prachu i to souznění, satelit je bez životního dění, dějství v planetárním biorytmu má satelit elektrostatická elektřina opačný smysl a to rozklad minerálů a to ve smyslu zabití a shrnutí planetárního oběhu k zeměkouli a ke středu naplnění ke slunci, stručně řečeno satelity vše vedou do záhuby. Na zeměkouli elektrostatická elektřina vede také k malému rozkladu buněk a v počítačové síti je to neděj jednoho ztvárnění. Pokud by satelit vyprodukoval elektrostatickou elektřinu do podoby laseru a procházel skrz na skrz i dimenziálním životem dění, dějství kde je skladba přírody v čase skrz na skrz ve skrz času chronologické sinfonie skladby života, vše by laser usmrtil a změnil v prach, přírodní titány v tomto směru nikdo nikdy nemůže ovládnout, jelikož by to doneslo záhubu celé této galaxii, která je ještě dnes v podobě planetárního oběhu biorytmu bohyně nejvyšší Gaia a Rheia by laserem dosáhly záhuby i hned celé zeměkouli. Ke skutečnému přírodnímu dění, dějství je zapotřebí hvězda a vědomí jedinečnosti u malého, tak každý pozná, jak moc je zapotřebí mít hvězdu a jak moc je zapotřebí, aby byla zachována jedinečnost i v planetárním biorytmu Gaia a Rheia, kde to životní vědomí skutečného dění, dějství je také. Ze shora životních kruhů v souznění s přírodou je Kronos posledním synem zde na zeměkouli prvním synem, který je nyní již v pohybu planeta Pluto, pro obnovu života i biorytmu jsou to také vyměřené časové děje i ve vyšších bozích nebo svatých kteří žijí na plodu – zeměkouli, které se skutečně stali a byli i životně navázány v životních kruzích jedince do vědomí i podvědomí a to dokonce i mluvy, víceméně se to spíše již týká samotného děje, dění, dějství, které se má naplnit a uskutečnit, pro záchranu plodu – zeměkoule, nebo dále pak pokračování ve smyslu tvorby dalších zeměkoulí nebo do znovuzrození života jako takového. Vyšší bůh Chronos je něco mezi ženou a mužem, ale je to už jen vyšší bůh v součásti dějství či děje v podobě Chaosu v nekonečné mysli nebo v nekonečném vědění i v časovém smyslu ve tvorbě života, přírody v souznění do ztvárnění především přírodních kruhů i pohybů v souznění – pohybů planet a to samozřejmě i měsíce, což je již velmi úzce i citlivě svázán se životem na zeměkouli, plodu matky přírody přírodní dimenzi titána bohyně nejvyšších Gaia/Rheia i jejích synů od přírodních kruhů tvořené v souznění s přírodou s určitým dimenzi časem společně ve tvorbě měsíce, merkuru, Venuše i Marsu od středu naplnění nejvyšší bohyně Rheia – od slunce, pak se vše uzavírá dalším životním kruhem, kruhy v souznění přírodními ztvárněními objekty, každý objekt – meteorit či přírodní úkaz má svůj určitý smyls ať už v podobě ukončení nějakého životního kruhu boha či jedince, ukončení děje, dějství nebo dokonce je to další životní sebezáchova do tvorby života nového, dalo by se říci obnova. Vyššího boha Chronose využívají ve tvorbě časového souznění s přírodou všichni titáni, ale především přírodní dimenzi titáni nejvyšší bohyně Gaia a Rheia, ale týká se to samozřejmě i titána vyššího boha Atláse, další časy jsou již měřením. Na zeměkouli pak již jako jednoduchý čas, ale ve skutečnosti v dimenzi narůstá v čas již třeba pro nás úplně neměřitelný a toto se týká hlavně samotného dění, dějství třeba svatých na které oko Gaia hledí. První nápravou a zrodu další zeměkoule započalo v Egyptě z celé historie lidství. U pračlověka či jeho vývoje, nebylo zapotřebí, „titáni“ jen sledovali i tvořili a vlastně jich bylo tak málo, že jim dokonce pomáhali lovit a řešit přírodní jevy uvědomováním. Když se vrátíme, zpět k bohům a svatým, takových to „bohů“ v součásti dění, dějství Chaose je povícero. Ve významu jsou bohové, duše, či ve smyslu vědění, rozumu či paměti zachováni v souznění s přírodou všichni co jsou zde či součástí plodu matky přírody bohyně nejvyšší Gaia i Rheia, kteří patří k jejich životnímu dění i dějství již od počátku všeho, ale i další různí bohové v uzavřeném či otevřeném životním přírodním kruhu za tvorby v souznění s přírodou. S rozumem v hrsti, když už nevěděli sami titáni, jak si počít ve své nauce o ztvárnění a dokončení k dobrému chodu i dění a dějství ve smyslu míru, tak i v nekonečné mysli přírodní dimenzi titánovi bohyň nejvyšších Gaia/Rheia mohla nastat chyba či náznak, děj nějak změnit, aby popřemýšleli nebo změnili dění, dějství či ho třeba pozastavili či pozdrželi, aby děj opět prodloužili k životu, všude je jiný čas i rozmezí času. Dle dění, dějství Chaos i Chronos přírodně v přírodních kruzích tvořené v souznění s přírodou obou matek bohyň nejvyšších Gaia/Rheia je již i na půl cesty planeta Pluto – planetka vyššího boha Kronose jeho životní kruhy v jednom k obnově života na zeměkouli od jeho jádra opět do tvorby savců s vědomím a opět za vše mohou satelity a jejich elektrostatická elektřina i elektrostatický elektro magnetický biologický umělý lidé a jsou vinni úplně ve všech smyslech, že přivádí záhubu přírody, i přírodního dění i dějství, vina titánů to není, jelikož jejich vyšší bůh Chronos přírodní čas v dění, dějství Chaosu, je elektrostatickou elektřinou také zraňován, přírodně to léčit nelze, protože satelit je opravdu velký zabiják přírody ze všech přírodních pohledů. Satelit je velký neživý zmetek v přírodním biorytmu planetárního oběhu a při hojném počtu satelitů ještě mnohokrát větší.
Vyšší bůh Chronos
