Je pot kalhotkami schovaná, chrám či komnata, vyšší bůh Re tam na tebe čeká, ale ani Rheia tam není probuzená, budíš teplo, budíš světlo, jsou na to potřeba dva, je to i zakončení v dimenzi vejci v dimenzi vědomí kde jedna dvacet měsíců proudí, tři venušiny kuličky tři zeměkoule tedy všechny prsty společně s ostatními planetami 13 hvězd tvoří, aby v Anupově hlavě držely i povrchy, další dvě hvězdy jsou k sobě spojeny tvoří čtrnácté i chvění super polárku zachtění, Venušina komnata je síň i božstva i vnitřek, neříkejme prosím pochva, jen Merkur prolítává ven tvoří druhé dimenzi vejce, nepadá do slunce, matka boží šla na velkou v druhém dimenzi vejci plodí ne hnůj, ale nové přírodní okolí, je to tak trochu jiné vyměšování, ale ve vnitř v ženě tvoří slasti, vzniká další život štěstí. Michaelo má milá, společně se mnou tvoříš obnovení svatých svátků, to je boží cesta i ty jsi bod nula, ber to jako bod, kde je tvá erotogenní zóna, nezlob se na mě, to je matka příroda, matka boží by si přála, aby to byla takováto žena tak trochu i Indiánka, svět ji natolik zklamal, že chce prostě a selsky začít znova, nejvíce ji naštval již počátek tohoto letopočtu, i konec předchozího, jsi pro mě velmi významná, nechejme raději slova, jsi mnou rozumně milovaná, hvězdná znalost je snadná, byla to boha Anupa velikého nauka, ale měl rád i vyššího boha Seta, je to tak trochu i boží matka. Dnes jsem byl v Apolence, byly tam v ohrádce, tři kozy a kolem nich spousta dětí, ale nehledej v tom tři ženské Lucifery, jsou to tři galaxie tvého umění, hledej prosím i ty významy v dění dějství, čti prosím moje texty. Jen ta matka boží je stále v pláči, svůj hendikep si stále léčí, Merkur se ji ve slunci ztrácí, nemá totiž dva prsty, dvě zeměkoule jsou v zapomnění, byly to tak trochu i Uranosovi uši, byly jiného ztvárnění, ale byly planetárního biorytmu součástí, moc ji chybí a má stále slzy bolesti, snad o tebe Míšo má, snad už tě neztratí, započínáš s Lukášem i svaté svátky, snad to nikdo už nezkazí ze zlomyslnosti či sobeckosti aneb škodolibosti, vše bylo znehodnoceno lidmi a to tu ještě ke všemu nebyli ani ty satelity, to jsou hrozby už dimenziální, ale ten tvůj mobil v kapse, chci abys věděla mi nevadí, je to sic rajcovní, ale pro celý planetární biorytmus nebezpečný a to nejen do budoucnosti, věř mi, je to tvoje věc, ale na to tu jsou jiný, aby selským rozumem k závěru sami došly, co je přírodní dění dějství, co znamenali středo jižní středové hvězdy schované mezi planetami, je to Atum, ale v anorganických minerálech zaobalený, jsem i sluncem tvým, jednou jak si jela na koni, přivolal jsem boha Re a všechny, aby mi pomohly. Rada pro svět od matky boží, to co je za Apolenkou, za ploty již světem není. Je to tam tak trochu Gálie, ale sever tam nepatří, věřte mi opětovně prosím, severku tam nechte projít, bez mluvy i bez dění, dějství ukáže se bílý obraz, odraz ve svaté Lucii, jak kráčí zase pryč, páté dějství už ví, jak rostou děti, svatá Lucie i Marie dostala od svatého Mikuláše ponaučení, je to svátost nad svátostí i svatý Lukáš v něm mu šel příkladem, řídí se starověkým egyptským řemeslem, i samotným Anupem.
Venušina komnata aneb super polárka
