Anupovo podsvětí jako jediné drželo rovnováhu třech zeměkoulí, jen on a jeho božská porota měla dostatečné středové uvědomění, dokázali i celé rodině středové hvězdy v dění, dějství svém předati, když členové rodiny velmi rychle spěchali, krátkou cestu z koutků světa měli, špatné početí pomíchané překřížené hvězdy v dimenzi, omylem si v zadívání rodinu stvořili, když odpřísáhli věrnost bohům a nebyli tam náznaky obrovských neřestí, nečinili agresi, jako přebohatí dob dřívějších i nynějších nakázali jim, aby tedy v božské společnosti hvězdné šaty do zvonu společně hlídali, ale otupením ve vědomí současně v přírodním obraze i ve hvězdě museli být, po té jim byly dávány úkoly vyslovené vzduch prázdnem plnit v dění, dějství svém je museli, aby do připravené vzduch prázdné bubliny kde dění dějství započali přisypáváním minerálů dovnitř, přesýpací hodiny započali měřit, současně dějové kruhy v minerálních mozaikách byly na vzduch prázdno lepeny přeci, jako při vánočním klidu vše muselo znít, láskyplně krok po kroku jít, minerálu tak v naplnění dějovém bylo víc, aby pyramida byla tvořena do zvonového tvaru ve smyslu nejklidnějším, doplnění zvonu tvořili společně spolu, zvon zazvonil po uteklo dvacet čtyři dní, v dnešní době je to tvorba mnoho letní, nárůst obrácené dějové planetky až do proražení černé membrány panenské blány má dlouhé trvání, musí být naprosto stejné dějové setkání, vzduch prázdnem vyslovené přání musí být naplněny, tak jak už má matka boží matka přírody v před ději před plněny, současně polo savec svým tělem plní naše přání, aby i hvězdy středové po otupení ve vědomí dostali, slunce ve zvonu je to prostřední, vyšší bůh Re přidal sílu jižním středovým elipsovým osmičkovým ležatým otáčením i on je minerálním středovým vědomím, aby i ti jiných hvězd či otupení nadpřirozeným pomáhali, museli znát rovnováhy, učenci podsvětí se stali, v podsvětí do tvaru hypnotických kruhů kráčeli, po sléze tedy, součástí hvězdného krajkového průvodu se připojovali. První musí být ve středové hvězdné galaxii vytvořeny ženy, jsou přímím obrazem i první evoluční tvorby, jsou obrazem i přírodní dimenzi ženy v šatech smutečně černých nyní, bez hvězd pusto prázdnem hledí, v prehistorii dvě ženy stvořili muže dění, dějství, minerální žena byla v početí, při láskyplném tření s ženou jemnější, měly sekrety i v mužském smyslu dění, dějství, započal vývin mužského pohlaví v lůnu ženy minerální byla v seslání předpřipravená ve svém vědění bylo to přímo vědomí života, po sléze, došlo k uhynutí ženy Lucy obraz za dimenzi vědomím nadvědomí se změnilo z dvou hvězdného obrazu na jeden, žena má lůno i hlavu dvě vzduch prázdné vědomé otočené planetky v sobě, to je tak přírodně dono tvořeno v obraze už od počátku, první dimenzi žena tvořila tak své přirození, kde se tvoří i proudy souznění od sebe, jako pupeční šňůra další životní naděje, v dění dějství bylo v narození muže nadvědomí změněno v lůno vědomé jen jedno, střed nadvědomí bylo muži dáno, pupeční šňůra v souznění po smrti ženy Lucy se za dimenzi vejcem v nadvědomí odpojilo, žena vrcholová byla v úmrtí její syn propojil s matkou boží s matkou přírodou všechna nadvědomá hvězdná proudění, všechna dění, dějství přírodních kruhů v minerálních mozaikách byly nalepeny k mužskému dítěti, byly to všechny hvězdné vazby v souznění měsíců a jejich středových vědomí, jsou to čtyři měsíce tvorby, zemské plochy. Vyvrcholením přírodního planetárního biorytmu matky boží, matky přírody, jejich hlavy nadvědomé splynuly, stali se tak ženou krásnou se svatebními šaty, tři zeměkoule tvořili kraje, barokní zvonovou náladou točili se na plese, hřeje matku boží vyšší bůh Re v lásce, láskou vzniku budiž teplo budíš světlo, i vejci nejprve věnuješ teplo, i když s láskou je světlo zadívání bráno v čase současno, vzduch prázdnem ale vše započalo, tancem vše bylo rozkmitáno, vzduchem se započalo, vše se středo jihem, tímto směrem roztočilo, vykrucuj - vykrucuj se má ženo. Nadvědomí tři i jedno, nezáleží na tom kdo je kdo, jen je žena čili ono rozčíleno, tři zemská jádra nejsou v jednom, jsou opodál, ale přitom v jednom vědomém hvězdném proudu, nechci hledat již místo kde zaniknu, potřebuji tři božské ženy, další pro podržení světa tohoto, celkem čtyři ženy první musí být, v jejich lůnu narodí se dítě nového trojúhelníkového zrodu, sešlu je na zeměkoule nové ve svém hvězdném proudu, Anup portál otevřu, v troj smyslném počátku, u každé zeměkoule budu mít Adama a Evu, takovou to mám evoluční tvorbu, vždy na svých zemích budu hlídat jejich hvězdy dění, povídá matka boží přírodní. Mám pro ně věno, hvězdy zemského vědomí jím stvořím, za nadvědomím je probudím v poli za dimenzi vědomím, v dimenzi vejci se láskou do žhavé fontány probudím i čtyři hvězdy titánů již tam budu mít, čtyřmi měsíci zeměkouli si povrchově obalím, stvoření své si tam pošlu zobrazením, tvorstvo jižní mini galaxie a severní mini galaxie si opět evolučně z moře stvořím, kde vzduch prázdnou bublinu od zemského jádra v prostoru za dimenzi vědomím probudím svým letem kruhovým ladným, tvora v evolučním moři ve vědění či vstřebáváním mazlím do tvorby živočišné, až k hýbacímu ústrojí. Po sléze po konečné tvorbě kdy nadvědomí svého žebříku kolem svého dimenzi vědomí pošlu k uším, kde zanechám část svého nadvědomí, pro tvorbu jader mých zeměkoulí, při dalším konečném probuzení, svá nadvědomí spojím do jedné krásné dimenzi ženy, to prostřední je mužské, ale tvoří ho dvě ženy po straně, je pouze rovnováhou silnější, aby i žena vládla Luciferem svým, ale vrcholová stavba celkové podstaty je to žena náruživá zná přírodní pravidla, je velmi milostivá v šatech oblečená, je to žena velmi dimenzi vědomá. Další ženy tvoří, středo jihy, pomáhá jim svatý Mikuláš bůh Anup či bůh v souznění s přírodou svým děním, dějstvím, aby i ony byly probuzeny ve hvězdné proudění, první musí být ženy, ač je opačné dění do tvorby zeměkoulí, které jsou nyní v uhynutí, v pradávnu i tato zeměkoule posledního dění dějství jsou nazývané matkou boží matkou přírody Num, Tefnut i Atumičkou zemské pany Marie, je to poslední naděje, záchrany této země. Muži se tvoří následovně, ač už jsou i v potomcích, tvoří se z nich příběhové zvěrokruhy a souhvězdí přece. V souvislých textech následnost i postupnost jsou dvě či tři ženy Eviny, dojde-li k zániku této zeměkoule, druhé ženské nadvědomí tvoří zeměkouli druhou přece jen, mé mužské nadvědomí této země zániku zůstane, mé nadvědomí mě pošle na zeměkouli druhou mé jedné milé ženy, s kterou budu tvořit zpětně zemi mužskou, která evolučně už zůstane takovou, přál bych si i matka boží matka přírody, aby zůstala tou nebeskou.
Splynutí, svatební šaty, tři bohyně aneb jeden bůh v souznění s přírodou
