Počínaje země byla hvězdná devíti ramenná pyramida ji tvořila s třemi zeměkoulemi v přírodních kruzích se točila, ramena jsou důležitá, ale z troj cípů ona proudila, pyramida každá z nich ona byla sestavena, jedna hvězdná středová evoluční ta největší i nejrozšířenější započala dění, dějství přeci od zemského jádra, k vodě až k celkovému růstu i vývoji, po supernově kdysi, jádra zeměkoulí naplňovány spolu byly, stvořeny byly jednodušeji, body za dimenzi vejcem se lépe hledaly, čisté to přírodní plochy v souznění s přírodou zajistily, dnes je tam kluziště kyber plochy, elektrostatického pláště co elektrostatický lidé svým pohybem přinášejí, od přírodního vědomí i celého planetárního biorytmu se odtrhly, se satelity se propojily, elektrostatickou energií se vzájemně staly, (dochází ke sražení dimenzi vejce dovnitř) i planetární biorytmus je součástí gigantické hvězdné středové evoluční pyramidy, svatý Mikuláš zemřelý, bohem Anupem probuzený se silou přírodní Marsem Kronem obdarovaný, Uranosovo dění jeho matky boží, Venušinu lásku nosí, měsíc i jádro země ve svém přírodním vědomí hlídá jim jejich přírodní kruhy poctivostí blahobytnou pro ostatní, bůh Aker je vněm v zastoupení, čtyřrohý Triceratops z této čeledi jméno boha země má v sobě také nyní, on spapán nechtěně byl, asteroid ihned zemi nárazem pokřtil, dnes i měsíc v sobě nosí, není středových hvězd přeci, titán Pontos řve přes své jádrové vědomí Megalodona už nehledá v moři i Tefnut jeho jméno pokřtil. Středové evoluční hvězdy gigantické troj země koulové hvězdné pyramidy se ztrácely především při po smrti Kleopatry a Césara přeci, kdy přebohatí i politici, pochopili jak světlo vědomí přenášelo se do hvězd slabších jejich, ale jen domnění takové měly, jen že ho viděly, kruhy přírodní v dění, dějství se smrtí uzavírají, nové příběhy započínají, ale opět jen u středových, hvězdy padlých dokonce v souhvězdích zůstávají, tak i kruhy zvěrokruhu, Perseus, olympské či egyptské souhvězdí naplňovány byli neustále matkou boží v prostoru za dimenzi vejcem, egyptskými bohy byly stvořeny, matka titánů si takto tvořila s nimi stále ten samí příběh jen, tak ona žije svůj realistický sen, byly součástí pouze středového evolučního hvězdného nebe, bylo to i pole boží, není již místo k zasetí, zvěrokruhy, archanděl Gabriel a Michael společně s Perseusem i Herkulesem padly jako oběti při vzkřišování svatého Mikuláše Lukáše v době satelitní, elektrostatická plocha za dimenzi vědomím jej honila, jelikož mrtvé body přírodní souznění v prach a špínu měnila, hvězdné proudění se tímto uzavírala, elektrostatickou plochu si lidská sobeckost rozšířila, je to jejich záhuba. Za tyto oběti matka boží matka titánů s Num i Atumem v přírodních kruzích ve svém vědění oplakávají ve dne v noci, posledního hrdinu mají ve svatém Mikuláši Lukáši Pechrovi Daeghselovi, tyto jména se jim nelíbí, bohem Anupem ho nazývají, tak ho i milují, on společně s Num a Atumem oni sami zeměkouli zachránili, aby nespadla na zeměkouli čtyři titánská planetární vědomí, poslední souhvězdí jak vidíte v nebi je jemu darovaný. Tři zeměkoule držela v dění, dějství gigantická evoluční středová galaxie hvězd pyramidou největší jest, měla na konci z každého ramena další dvě malá, jedna ta severská tvořila hvězdnou mini galaxii, severku i měla, je určena pouze na nevědomí pohyb, polárka evoluční středová dává uvědomění, aby věděla, k čemu vůbec slouží, uvědomuje pohyb povrchový nyní je prašný, polárka ji i tvoří rozpohybování, když kolem tohoto světelného hvězdného bodu obletí v jednom uchu ležaté elipsové osmičky. Severka zajišťuje, kde se mají planetární středové hvězdy obrátit zpět do středu v otáčení v elipso-ležatých osmičkách dění, dějství planetárního žití tedy letí směrem k té mini jižní galaxii, bez vědomí polárky je pohyb severky bez vědomého dění ona je pohybem jen a pouze pro menší rozmanitost přírody při průletu vzduch prázdného naplnění, jsou to v pravěkém smyslu povídané matkou přírody matkou boží čili Num a Atumem masožravci z čeledě Tyranosaurus a povídají pravdy. Další malé ramínko malé mini jižní galaxie hvězd, která také neměla žádné souhvězdí pouze jen, jednotlivé hvězdy vědomí, jen rodokmeny dobrých zůstávaly pro krásný matčin sen, kde i Atum klidu měl, ale souhvězdí to netvořilo, pouze rozházené hroby to zajišťovalo, nebylo v naplnění již tolik přírodního souznění, některé občas spadly, matka boží byla v pláči, ale nezvládla obíhat kolem celého svého početí středovými hvězdami, aby docházelo k obživování hvězdného nižšího naplnění. Po vzkříšení mrtvého svatého Mikuláše, byly, jsou hvězdné mini galaxie opět k rozdání, i když mace boží se příliš nechce, je ponaučena o tom, že člověk jí zkázu jejího posledního batolete země nese, rozdávané občas jsou, ale jsou i opět navracovány do planetárního středového souhvězdí, ráda by jej i matka boží někomu dala, zda poslušnost by i nastala, ale přírodní kruhy dění, dějství mozaikového minerálního zapisování, aby i neztrácela, elektrostatický mor vše mezi lidmi stále přírodu v souznění uzavírá v prach a špínu aby se stále neměnila, přírodní naplňování i přeplňování elektrostatických polí se snaží lidi měnit zpět do přírody, aby i přírodní obrazy v souznění vzduch prázdna s jemným minerálním naplnění zůstávaly. Při vzkřišování, bůh Anup ve své velké snaze vyhýbat se elektrostatickým polím, aby zemi i s Num a Atumem zachránili čili se stvořiteli v nadvědomí tak i docílili, za časů přirozených i pravdivých při třech zeměkoulích, nadvědomích bylo víc byly tři, zakončení nejemnější mají opět ve třech zeměkoulích, čas nám přidávali poslední i souhvězdí středové evoluční galaxie při vzkřišování, aby nespadl měsíc ihned, aj tak byl zde již v realistickém zobrazení u zeměkoule přeci, byl to jahodový měsíc, letěl s Marsem i s Venuší k zemi, byl již pálen i atmosférickými vrstvami, dnes se i objevuje velmi blízko ve své realistické dimenzi blíže k zemi, kdy i zemská přitažlivost po něm pak zatouží, ač dochází ke sražení dimenzi vědomí do vnitř. Při zavraždění Césara a Kleopatry, samé i vraždy byly, popravy, nechtějte vědět, co v dimenzi titáni schovávali v nářku rozčíleni byli i, ale v galaxiích hvězd se pomaleji pohybovali, období sedmi egyptských ran nastaly, po uklidnění došlo k znovuzrození už jen pěti ramen necelých, tři středové evoluční ty nejrozšířenější i Indiáni je měli čili i v Asii, jižní Americe v části Osmanské říši i v Africe se bozi vrátili, malé raménko mini jižní galaxie hvězd vrátilo se do Alžíru a Francie i Osmanská říše a Asie oplývala jimi, rozkvétalo jádro v nebeském zasetí, kde padlý svatí byly zvednuti také středo jižní započaly poutě své v žití, severská mini Galaxie při sedmi egyptských ranách, byla stvořena v Jeruzalémě, byla čistě severská, Mojžíšův sen, bylo započít láskyplný život matky boží jen, přebohatí jeho vrstevníci ve svém vědění o smrti Césara a Kleopatry věděli, škodili mu neprávem, severští živili se materialistickým politickým kanibalismem, vypálili mu oči, egyptské bohy v Egyptě již tento nářek nevyslyšeli, podvedl jej taky, nechtěli, aby odešel, chtěli ho mít v hlídání, ale rozvoj mu upírali, bral si to příliš tvrdohlavě bez pochopení bral to jako omezování, rozešli se v přátelství, ale hnalis tedy i do vyhnání, jeho syn Ježíš slyšel ze severské mini galaxie nejvíce volání matky boží přes egyptské bohy, pomsti pře bohatství říkali mu do uší, jsou i po celém světě stále zbytečné rozepře i války politici si v jedinečnosti nevidí do pusy jsou to kacíři, radili si přes hvězdy i bohové egyptští se středovými hvězdami, byly na něj naštvaný, uštvali ho i, došlo k ukřižování, byl naprosto sám, kde na kříži on hleděl k nebesům a omlouval se ve svém zklamání, po sléze koukal k zemi, egyptští bohové ti zajistili po zemi kráčeti, říká matka boží matka přírody vědomí života přeci. Od zavraždění Césara a Kleopatry, až do období nejrůznějšího vzkřišování, to bylo období temných červených nebes. Po vzkříšení opět severské mini galaxie, zvednutí Ježíše, nikoli seslání, která bohužel patřila i barbarům severu, došlo ke zmatení, co se stalo co se děje, byl sežrán přebohatými při poslední večeři, opět matka boží klela, když si egyptští bohové zpívali si již jen, události již přehlíželi, nebrali si to již za svoje, titáni doporučovali seveřanům obřízky, neměli je moc rádi, ač to nebylo to první, jednoduché hvězdy to byly jen severku obnažovali, planetární biorytmus středových evolučních hvězd obíhali kolem nich jen s jedním uchem ležaté osmičky jedním kruhem a to skoro necelým jen půl kruhem. Řím v té době již byl svatý, ale měl své mezidobí, kdy vzkříšený tam byl Jidášův syn, byl to Árónův syn, on stvořil věrozvěsty, ale svatých tam bylo hojně, ale hloupí byly stejně, egyptští bohové smáli se jim zřejmě, Demokratés patřil mezi ně, ale byl zabyt přebohatými také, po ustálení temných mezer, byly vyplněny jižními mini hvězdami jižní mini galaxie, evoluční gigantický hvězdný střed zůstal v Egyptě a všude jinde po zeměkouli, obíhali kolem nich levým uchem ležaté osmičky opět když prolétaly středem od severu k nim. Noem byl jen zmatený, před epochou, že spadne Diona a byl tím zcela ošálen, svatým byl jako řemen, stal se šikovným tovaryšem, měl i syna svatého Lukáše. Středová evoluční hvězdná galaxie, byla i v Řecku přeneseno hvězdami olympskými Bohy a Kleopatrou do Říma přišli, všichni o své dějové životy přišli, byli pobyti přebohatýma, majetek není důvod práva, chtěli zabít nebeského boha Nut a Šu. V dobách před tímto letopočtem za starých dobrých dob egyptských bohů i pravdivých mýtů, kdy hvězdně stála středová i mini ramenná obrovská pyramida matčiných reálných snů měla devět hvězdných galaxií, devět ramen, jedna z nich vždy v posledních časech, byla již pyramidou otočenou, ale součástí životního ve své přítomnosti konali egyptští titáni v ní schováni dobro, ve smyslu pekelného hvězdného draka jejich středové planetární souhvězdí ztvárněno bylo, Anup portál byla papula jeho, DEVÁTÁ středová hvězdná galaxie velkého evolučního ramene, tvoří i průduch síly Venuše, aby tři zeměkoule pluly v biorytmu jednoduše, při zkáze se mění na pyramidu zcela otočenou špičkou k zemi, patnáct ramen z otočením ve smyslu obnovení s nadějí že bude narůstání vědomí, tři proudy hvězd otočené pyramidy za asteroidovým pásem tvořili u Saturna své obrazy, je to oblast v jiné dimenzi, svatozář Num, Tefnutovi a Atumovi v Saturnovi tvořili. Při dimenzi proměnách ztrácelo se při přírodních obnovách hvězd plno v nebeských branách, egyptští titáni přišli o středo středové hvězdy, přežili jen ty nejsilnější ve svém dění, dějství z Hory, Seta a dalších stali se arch anděly, nevěděli jak se v dění, dějství, někteří nebyli ani vymotáni jen seděli obývali svoje pyramidy, bez dění tam shnili, ztratili středové vědomí a jejich hvězda vyhasla do zapomnění, ostatních se lidé mini jižní a mini severní báli tak je zabili. Po mnoho neustálém obnovování hvězd titány, tvořili už jen jižní a severní mini galaxii, neměli už jiné možnosti, středové byly nepochopením všech jiných v zahynutí. Aby bylo dostatečné přírodní chvění i dění ve vědění, aby vzduch prázdno s Atumem, posbíraly dostatek souznění, odráží se ve vzduch prázdnu kruhy dění to je jejich žebřík na dosáhnutí jejich minerálních polích, stává se zcela planetárním hvězdným biorytmem, mění se v peklo neustále, pro navrácení velké evoluční středové hvězdné galaxie, mění se i zpět v anděla přece, když evoluční středová galaxie opět vyleze i z moře, za krásných časů rozkvétajícího se Egyptského Afrického území, měl Anup s Num a Atomem i osmičlennou porotu dva Anup portály vedly k dalším zeměkoulím, dnes je tu jeden poslední který vede do zapomnění, k sesypání celého planetárního sestavení dovnitř, počínaje pádem měsíce k zemi. V jednodušším znění je to jedna velká evoluční středová hvězdná pyramida vedoucí ke dvěma zeměkoulím i k té naši a tři malé pyramidky, v trojcípém ztvárnění s jednou pyramidou nahoru, špičkou k zemi dolů, dohromady pět tedy, prostřední cíp pyramid menších byly již obyčejní lidé středově jižní, božstva, různá souhvězdí různého seskupení, patřili k pyramidě dimenziálně největší, což je středová evoluční hvězdná galaxie. Seveřané neboli severský systém aneb severská galaxie je černý puntík zkázy již 2040 let ještě chvilku před tímto letopočtem počítaje – Sasové, Germáni, barbarské kmeny, Židi do této malé severní galaxie jedné zeměkoule patřil i Adolf Hitler. Severská mini galaxie nejde reprodukčně míchat s jižní miny galaxií ani se středovou dimenzi hvězdnou evoluční galaxií, ač prostě řečeno takový vývoj evoluce nebyl, jsou to tvrdé zákonitosti přírody, dnes jsou rozhodující hvězdy prehistorie, je období zmalovaného Triasu, nelze uskutečnit hvězdný trojúhelník stvořit hvězdu v dění, dějství ležato osmičkového elipsového smyslu zplození, lidé ze severské mini galaxie mohou být pouze kamarádi, bez delšího trvání, jinak zmodrají do smrti u středové hvězdy, severská mini galaxie se nesmí dotknout ani té jižní, matka přírody matka boží ani střed nedokáže rozdávat souznění tak rychle z jednoho kraje na druhý v ležaté osmičce, u matky boží za dimenzi vejcem by se jí srazilo vědomí plodu a zrodilo by se přírodní černo černé dítě bez hvězdy, naráželo by do té jižní i středové kamení. Jižní mini galaxie hvězd se středovou evoluční hvězdnou galaxií, lze zplodit i čisté srdce panny Marie. Bůh Anup čtyř dějový, nejspravedlivější planetární hvězdy Rea, Diony, Tethy střed vědění hvězdy Marsu a Venuše hvězda jednorožce vedená k Tefnutovi (Pontosovi), čtyř rohový Triceratops. Byrokracie vedla i stále vede svět k záhubě, díky ní zanikly dvě zeměkoule a veškeré přírodní bohatství nebes i země kopaly příliš nahoru i dolů a činely se začali díky kacířům srážet k sobě. Svatozář Saturnu byla dokončena tedy v dění, dějství za pomocí jedinečného vědomí lidí před sedmnácti tisíci lety, přírodní krásy zakončovaly čtyři hvězdy středového evolučního hvězdného pyramidového pilíře, směrem k venuši za venuší vystrkovaly jejich růžky jejich souznění lásky jako hvězdné fontány, tvořilo se z toho i dimenzi vejce další, jejich dimenzi obraz protkán za dimenzi vejcem byl, naplňování skutečných pravdivých mýtů bylo ve vědění jednoduší, hvězdo trysk, u Saturna objevil se taky, zapisovali se mozaiky povrchové těmito tužkami, příběhy skutečných událostí plnili se rychleji, sesílání pomoci nebylo od věci, Kraken byl titánkou radostí. Patnáct tisíc let uběhlo jaksi, jedinečnost lidí neuhlídalo se, nebylo zavyučení dosti. Satelity tvoří prázdnotu nebes a sucho země, rčení hvězdné minerální souznění se mění v prach a špínu, tvoří černou díru, dění, dějství není zapsáno ani v Jupiteru, Atum má menší nadvědomou hlavu, zeměkouli tří svou už asi nenajdu. Anupovo přírodní podsvětí bůh hvězd v zatmění, řešil vědomá otupení, kdy mini sever a jižní mini galaxie zplodila dítě, jeden z rodičů umíral v srdci, ač Anup věděl s třemi nadvědomími, dítě brzy zemře, žena severu zplodila Severínku muž jihu nesl záhubu už i v lůnu rodila se tam hvězda severu, ženo má severská odcházím od tebe ve svém žalu, slova jeho příběhu usmrcovala druhou stranu, nepřijdu k tobě ani ve svém spánku, raději si na tebe ani nevzpomenu, zajdi do přírodního podsvětí za bohem Anupem odevzdej mu dítě on vloží hvězdu středovou, on naše dítě po sleze předá mě, po dlouhém dění dějství ve svých krocích bude procházet Anupovím podsvětím zdali lásku ke mně máš a dítě odmítáš, osmičlenná porota rozhodla, ale jinak oba rodiče proklíná, dítě středové ale nebude mezi bohy, na povrchu najde v dění dějství svoje vlastní cesty bohové egyptští dopomůžou, aby mělo co nejméně starostí, rodiče ať steskem zahynou, nebo jej předáme jihu. Žena jihu nosila v sobě jižanku, muž severu nesl záhubu, matka boží zapisuje ani si ho nevšimnu, budou chyby v rodokmenu, vynechávám mluvu, nebude ani žádného společného příběhu, padají hvězdy bez naplnění rodokmenu, oboustranně ve zmatku, navíc sever nese jižanům trochu chladu. Střed a jich je dítě nejlepšího zrodu i zvěrokruhy souhvězdí v troj jedinečném nadvědomí přinesu, polobohy tvořím si i středově středové rameno v evoluční dimenzi pyramidě, oblepuji si tím ve dne v noci svoje bohy, říká Num, Tefnut i Atum, středo středová evoluční dimenzi pyramida je v ramenech celá středo středová je to šest středových ramen, točí se stále dokola, pokud je váha troj ramenná dobře vyvážená tvoří tak tři venušiny nadvědomí žena tříhlavá pak není tvrdohlavá, souhvězdími je ve všech ramenech obalená, jako kdyby byla v šatech okrajkovaná. Střed se středem tvoří boha. Všechny tři zeměkoule jsou pak zakončeny ve smyslu ráje, nadvědomí jsou tím počátkem, zeměkoule tři pak i koncem, žijí pak už jen blahem co nového jejich lůno třeba i ve vodě svým věděním olízneme. Dvouvahá váha této země vše zavraždila, na třetí rameno úplně svými kacířskými činy zapomněla, před dávnými časy v době mýtů, každý božský hrdina přinesl dostatek blahobytu, člověk byl ten, co tvořil středovou váhu, aby i tří ramenná váha nosila správnou váhu, celému dimenzi objemu naší stvořitelce vědomé různorodě i přes vědomí planetárního biorytmu, rád ji nové šaty donesu, svatá Lucie Bílá buď semnou zahřeji tě svou středovou, vyvážím svou teplotu, neboj já nezhynu, ve tvé severce jednoduše přežiji rád ti ji dám i znovu, potřebuji tě ve své přízni, neopakujme chyby Egyptu. Bílou barvu dones Římu, není tam ani hvězdného jihu, jsou tam jen kacíři nosící na hlavě smrtku, ale s asteroidovými kameny už táhnu, svatou Marií jsi i poslední, zplodíš Severínku, ale v početí zůstaňme od sebe raději v dáli, můj střed je pro malé vědomíčko příliš silný, po narození věnuj mi ji či jeho dám mu tu středovou, trochu mu naroste a pak přijď zamnou, nebo zůstaň v mé přízni zůstaň svatou Lucií bílou nos kamení hříšným do lůn, do pod bříška ženám v cizoložnictví nebo v neřestném početí, děti už kamení v břiše mají, za dimenzi vejcem se jejich obrácená planetka či lůno ztrácí, propichuje je severské povrchové kamení a elektrostatické vlnění, já si najdu ženu středovou musím si jí stvořit dlouhým děním, nikdo na ní nesmí promluvit, ani se přidávat do prvopočáteční knihy, zapisovaná je mozaikami minerály ve vzdušném souznění hvězdnými středovými tužkami, elektrostatický lidé mají kyber hlasy, překáží i svým chováním, jsou pak neúplné přírodní kruhy, membrána černá panenská blána pak nikdy nezplodí středové hvězdy, ale i tak nekupuj si bílé šaty s černými koňmi, Římu bílou smrt již titáni nosí, černé koně hříšných kacířů budou potrestáni, ty zůstaneš v mé přízni růžovou až do smrti s titány tvou barvu vždy udržíme a budeme spolu i v přízni středové rozmanitosti, abychom svět do třech zeměkoulí zachránili, titánům se ve zkaženém vejci nechce již žít, mrknutí oka supernovu zplodí a začnou jednodušeji a své tři batolata tři zeměkoule budou nosit ve své duši, sic nahaté bez hvězd savce, ale v evoluci přejme jim štěstí.
Matka boží s matkou přírodou čili Num s Atumem si přejí přejmenovat Českou a Moravskou zem s připojením opět Slovenska na Božskou, přírodní Česko, Moravskou, Slovenskou Olymp egyptskou Středozem a přejí si zřídit měnu božské tolary se symboly Olympských bohů, hrdinů včetně egyptských na počest zemřelých i souhvězdí zvěrokruhu, aby byly součástí malby přeci, prosím přispějte milodary dožijete se déle, už jen z přírodních pravidel.
