Opati v bačkorách obuti, káva pražená, nemůže se dočkati, mají ji rádi, ve faře se to začalo hýbati. Ráno pitím kávy započali, s prvním dějstvím osobní očisty, si kávu uvařili, dobré ráno si tím popřáli, aby se tlakem popohnali i vzduch prázdnem, aby svá těla rozpumpovali, s rozpravou si s Uranosem popovídali a Gaiu tím obšťastnili, měla radost až do setmění, v noci je kolébala v náruči. Ve dne slunečního naplnění si moc nevšímali, ale Rheia jim přidala tepelnou energii, aby toho moc nestrávili, měli přeci od obou od jedné ženy kojení, i to nekonečné souznění, použili minerály pouze na klášterní zdi, ne že by se vyhýbali Pontosovi v dešti, vody si moc vážili, studně vystavovali, aby se ke Kronosovému srdci dostali, aby i viděli, co zbylo po zvětrávání, měli spodní vody dosti, Atláse v plném smyslu sami sebe v sobě osvěžili, záhony plné kvítí zalívali, jelikož jsme botanicky předci, ač počátek života v rostlinách ve vodě všichni titáni započali. Mniši bonsaje o pečovávali s pečlivostí, kyslík jim i vzrostlé stromy dávali s oboustrannosti, i s počátkem života museli titáni zachovat rovnovážnosti, mezi botanikou a tvorbou živou v souznění, jaké to bylo tenkrát krásné přírodní čištění.
Opat a káva
