Časy letí společně s přírodními kruhy i s nebesy, věřte v mytologii, stále se i opakuje proudícími věky, ač lidstvo je nepoučitelné, věřte hvězdy zářivé, matka přírody proměněná ve fauna tehdejší doby měla dostatek i flory, ztvárnila se tedy do mužské ženské podoby bez přirození jen s rohy, tímto ztvárněním matka přírody kroužila i s jednorožci, přírodními kruhy v souznění až k ní do jejího vědění, je i nejstarší boží Evou i Adamem přeci a to zcela i dohromady, čekající jen na další dění, dějství jejího souznění, aby napravila matka boží lidské chyby, svatá Marie s čistým vědomím byla tím nejočekávanějším, muž už byl jen tím kdo vracel svatou Marii první ve svém přírodním vědomí v souznění i děním, dějstvím svým při zemské gravitaci. Díky lidstvu matka přírody stále přicházela o své hvězdné potomky, proto přestala věřit i v prostý lid, který se nechal unášet špatnými cestami od lidí s přebohatými křesly, i ti zavinili a dohnali svatou Marii ze závisti k ní do záhuby, její syn tehdejší doby byl odnesen matkou přírody, ač nevěřila v lidské vlastnosti a lidé své dění, dějství vždy vedli v útlaku ke svatým, aby zahynuli. Panna Marie nesla svého bratra k faunovi, aby zachránila matka boží dění, dějství, položila svého bratra ke studni na okraj kamenný, byl v kacířském početí, ale matkou milovaný, faun ho pak odebral k prastarým k Evě a Adamovi, panna Marie dcerou v rodné přízni byla se svatou Marii, z prvního manželství byla dcera panna Marie, matkou ona byla její svatá Marie, neměla ani správné dějové početí v synovi, její muž oplýval samou neřestí, nemiloval hvězdy, v před ději chtěl unést batole které vzal panně Marii u studny a chtěl ho odnést lidem s přebohatými křesly, matka přírody se svatým Mikulášem jej proklela v očích, svou ženu jen zneužil k početí ani ji nemiloval, elektrostatická elektřina dnešní doby, je zvrhlostí největší a hvězdy díky ní vymřely. Tento labyrint v přírodních kruzích matka boží matka přírody řešila i přes filmy, jelikož lidé přestali slýchat její uplakanou duši, proto božího vráceného syna matka boží drží ve své náruči ve svém vědění i v nebi s prastarou Evou a Adamem v nebeském ráji, aby měl ježíšek v narození dceru svou pannu Marii, snad nepřestane matka boží prostému lidu věřit úplně, ale opakovaně batole jej lidem svěřuje, ale už z nedůvěry k prostým lidem, své boží cesty tak již nesměřuje, vzkříšeného Mikuláška lidem do náruče nezaslibuje, ač i zeměkoule celá hyne, všechny tři dějství jsou nyní tohoto času ve svatém Mikuláši, který je i božím synem pro nápravy, ve smyslu Mojžíše i Mesiáše, nyní je i nejvyšším svatým zde na zeměkouli ve kterém má matka boží matka přírody svatá Marie svojí duši i přírodní dimenzi v souznění a oživuje stále dokola svatou Marii pro hvězdné proudění, ač žádná žena nemá se svatým Mikulášem dlouhodobější dění, dějství, která má být i matkou panny Marie i nebeského syna ježíška, nelze srazit dějové přírodní kruhy natož otevřít nebeské hvězdné proudění, za tyto zmeškané časy i pomíchané životní kruhy, může dnešní doba moderní roky, která je zmalovaná i nepřejícími kolemjdoucími, každý si přivlastňuje to co si ani matka příroda nežádá matka boží neví co již říci, ač společnost lidí se řídí nesmyslnými pravidly a ke svatým už jsou jen závistivý, někteří lidé zneužívají své vědění, kterým se neoprávněně obohacovali, obohacují, na místo toho, aby řešili hvězdy, které ani sami nemají a řeší to matka boží a titáni syni její. Měsíček svatého Mikuláše na vše hledí a nedopustí s matkou boží, aby materiální lidé zničili zemi, podstaty svátosti svázané s přírodou a se souzněním, svatý Mikuláš byl opět seslán k zemi, aby svátosti opět navrátil s matkou boží.
Mytologie, realita, matka přírody – přírodní kruhy – faun, televize
