Když přijde, přejde či zůstane Bůh Dionýsos mezi partou stovek mezi elektrostatickými elektro biologickými umělými lidmi či v rodinném kruhu, bere občanské průkazy či platební karty vážně i pro legraci, to jsou ty foto telefony, zůstalo nám spoustu karet i v počítači, má to již i několik milionů firem na obyčejné vyžádání v celkovém smyslu to mají již dlouhodobě zkompletovaný, hesla znají laici i hekři všichni přeci, nejsou povinni si všechno pamatovati, ať se snažíš sebevíc zapisované si uschovati, našli ti to v divotvorném hrnci. Škodolibý nejsem, povídá Dionýsos ve všech přítomných, ale nikoho nevidím, nikoho tu neznám, jen je trochu pošimrám. Zaplatíme si navzájem přes elektrostatickou síť mobilní telefony, zastavme tyto elektrostatické genocidy, i mezi námi, opilé nás nechali a nic nekontrolovali, přitom jsme si i s dopravními zákony hráli. Nezáleží kde, kdy, jak a proč počínaje virtualitou, záleží na prvopočátečním nekonečném nesmyslu i neději, najdi v tom tu pravou pointu, chyba je již prvopočátečním smyslu, každá věc i síťové dění se řeší od prvního smyslu nedění, vždy je potřeba najít základní chybu, neřešit to další elektrostatickou či síťovou chybou a nakonec se nezrodila kriminalita první síťovou vinou, chybou i druhou osobou či stovky jinými spolu oslavujícími, bez řádného dění a dějství není činění i v počítači je stále opakované zaseknutí, oni nechtěli ani toto odkliknuti, když to nebylo dění, už není nikdo zákonem povinen ověřovati zaseknutí, restartování, stovky lidí už ani nevědí, elektrostaticky se to vše stále v síti mění. Mě boha Dionýsosa zrodila matka příroda sama, titán vyšší bůh Uranos a Kronos mi dali dar, Uranos je v nadšení a má rád i legraci, titán vyšší bůh Kronos syn Rheia vidí jen přírodu a věří jen v dění, dějství skutečných přírodních kruhů i v souznění, věří jen v setkání tělesné, duševní i vědomé a viditelné, nevěří v obrazy, které nic neodráží, rozhodně nic skutečného a už vůbec ne v obrázky v elektronické podobě, což není nic, jen pár elektrod a drátků ve spojení s robotem, sejdeme se u kašny, raději, očima se zamilujme nejen pro tu legraci. Předejděme rodinným hádkám i vraždám v přátelství, to nic neřeší, nebudeme to už řešit mezi sebou přeci, nebudeme hledat stále svoje věci, POTRESTEJTE TOHO, KDO TO VYMYSLEL, DEJTE MU NA HUBU A DEJTE MU TREST SMRTI, TOMU CO NABÍZÍ ELEKTRO VĚCI K RODINNÝM ROZEPŘÍM, HRU NA SCHOVÁVANOU UŽ NIKDO NEHRAJE SNIKÝM, zabijme raději všechny mouchy jednou ranou, dodej nám, v ráně sílu přírodní dimenzi titáne bohyně nejvyšší Gaio i Rheio pekelnou, potrestáme internetovou obrazovku hříšnou, dimenzi titáni a vyšší bohové jdou v přírodních kruzích v souznění na to, aby předešli mezi kamarády, aby nebylo vraždy. Kdo – kyber hlavy řídí satelity – kdo je vinný je úplně jasný, satelitní maniaci, nekonečné nedění do života vůbec nepatří. Správné dění, dějství započíná i nabídkou, raka v ruce přítomně podané, oboustranně oči upřímné a zahleděné. Monitor to je jen film, televize - z třetí síťové ruky už není nikomu vlídně …. Toto je snad jen sen, ať už je tam ten či onen, boháči upraven, elektrostaticky popoháněn, aby činil třesný čin, elektrostatickými signály je popoháněn, jako kdyby jel na plyn.
Bůh Dionýsos
